Pojem "dřevěné dechové nástroje" nemusí oproti očekávání nutně znamenat, že jsou nástroje této skupiny vyrobeny čistě jen ze dřeva. Jde také o způsob, jakým je zvuk vytvářen, a to buď pomocí jazýčku ze speciálního bambusového dřeva, nebo pomocí tzv. vzduchového jazýčku, což je plochý proud vzduchu. Přečtěte si více o historii dechových nástrojů a prohlédněte si zajímavé noty pro dechové nástroje.
Z nepřeberného množství dechových nástrojů, které existovaly od starověku až po baroko, se do doby J. S. Bacha vyvinuly především zobcové a příčné flétny, hoboje a fagoty. Než však tyto nástroje získaly svou současnou podobu, uplynulo několik dalších staletí a došlo u nich k četným technickým změnám a inovacím.
V poloviny 18. století se na hudební scéně objevuje klarinet. Nejpozději od počátku 19. století si nástroj našel své stálé místo v symfonickém orchestru a stal se velmi oblíbeným i jako nástroj sólový . Nejlepším příkladem je slavný koncert pro klarinet W. A. Mozarta.
V 19. století do skupiny přibyl saxofon, který je sice vyroben kompletně z mosazi, ale patří mezi dřevěné dechové nástroje. Zvuk se vytváří - stejně jako u klarinetu - pomocí jednoduchého jazýčku a téměř totožný je i systém prstokladu. Saxofon si nikdy nenašel cestu do klasického symfonického orchestru. Spolu s trubkou a trombónem je však hlavním dechovým nástrojem v jazzové, soulové, popové a rockové hudbě.