Renesance (1400–1600) – noty

Vznik uměleckého slohu je vždy důsledkem toho, jak lidé nahlížejí na svět okolo sebe. I ke vzniku renesance přispěla změna společenského vývoje a světového názoru. Základní hybnou myšlenkou renesance se stal tzv. humanismus (z latinského "hummanus" - lidský). Církevní dogmata jsou bořena vědeckými poznatky, umění hledá inspiraci v antice a jejím harmonickém pohledu na svět. Další informace o renesanční hudbě a skladatelích té doby vám nabízíme zde.

Hudba v renesanci

Neotřesitelnou vedoucí pozici má v renesanci vokální polyfonní (vícehlasá) hudba. V ní se zhmotňuje renesanční touha po dokonalém tvaru a racionální logické propracovanosti. V duchovní hudbě zůstává nejdůležitější formou cyklická mše (Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Agnus Dei), kterou doplňují další hudební útvary: moteto, litanie, žalmy či magnificat. I světská vokální hudba získává jasné obrysy - oblibu si získal především renesanční madrigal či vícehlasé písně a strukturálně jednodušší chansony.

Základní prvky vokální vícehlasé hudby

Na rozdíl od předchozích uměleckých slohů se v renesanci začíná uplatňovat nový formotvorný princip - imitace. Krátké a živé téma se přesouvá z hlasu do hlasu a skladatel k němu vytváří protimelodii. V některých skladbách najdeme i tzv. "cantus firmus" (vedoucí výchozí hlas) - jedná se o téma převzaté z gregoriánského chorálu nebo lidové písně, které skladatel uvádí v dlouhých notových hodnotách a tvoří tak harmonický základ polyfonní struktury. Jako poslední prvek pak přichází kánon, který tvoří zřetelný vývojový předstupeň barokní fugy.

Renesanční instrumentální hudba

Renesance tvoří předěl ve vývoji instrumentální hudby směrem k její samostatnosti. V zásadě existuje ve třech základních podobách - hudba doprovodná (doprovázející sborový či sólový zpěv), hudba taneční a čistá instrumentální sólová či ansámblová hudba. Velký rozmach prožila díky technickému vývoji a širokému rozšíření nástroje především renesanční varhanní hudba). Na konci 16. století pak můžeme pozorovat vznik prvních vokálně instrumentálních skladeb a bassa continua.

Význační renesanční skladatelé:

• William Byrd – noty
• Thomas Tallis – noty
• Thomas Morley – noty
• John Dowland – noty
• Orlando Gibbons – noty
• Guillaume Dufay – noty
• Josquin Desprez – noty
• Johannes Ockeghem – noty
• Jacob Obrecht – noty
• Giovanni Pierluigi da Palestrina – noty
• Orlando di Lasso – noty
• Jan Pieterszoon Sweelinck – noty
• Tomás Luis de Victoria – noty
• Claudio Monteverdi – noty
• Michael Praetorius – noty